Stará chata je vzpomínková

Ve staré chatě, ve které jsem, jako dítě, trávila několik letních prázdnin, bylo hrozné šero. Otvory se tenkrát dělaly děsně malé, a když už tam byly, měly na sobě velkou vrstvu záclonek a závěsů. To proto, aby každý pobuda neviděl dovnitř a neměl choutky něco ukrást. Snila jsme o tom, že až budu dospělá, nechám udělat v podkroví střešní okna a pustím to světlo dovnitř. Celá chata by se okamžitě rozzářila, tím jsem si byla jistá.

Můžeme si za to sami

Rodiče chtěli rekonstruovat dům, ve kterém my pak měli bydlet. Měli jen jednu podmínku. Chtěli, abychom jim do toho nemluvili, aby si to mohli udělat podle sebe. To se nám samozřejmě nelíbilo a tak jsme na jejich podmínku nepřistoupili. Dostali jsme peníze a pustili se do toho sami. Nepovedlo se nám to, za pár let jsme zjistili, že jsme neudělali spoustu věcí špatně, například jsme si nenechali udělat ani střešní okna a v domě byla tma. Rodiče je v projektu měli.